PocketArt-Na-Vahu.jpg

Na váhu!

Život je permanentní konkurz. Na váhu selekce jsou nuceni vstoupit tanečnice a herec – při konkurzu na roli. Tíseň z konkurence potlačuje přirozeně kolegiální vztah a vlastní důstojnost. Co je horší, vypadnout z role divadelní nebo z role životní? Theatrum mundi.

Žít, znamená potkávat svou nejistotu. Do ní uléháme, avšak pozlacenými vidinami se přikrýváme. Poznání vlastní váhy, vlastní identity může být – když ne hrdým hradem, alespoň klidnou chýškou.


honcept: Johana Pocková

tvorba a intepretace: Lukas Blaha a Johana Pocková

dramaturgická spolupráce a light design: Jiří Hajdyla
hudba: Matouš Hekela
kostýmy: Tereza Černá

 

Produkce: POCKetART z.s.

Finančně podpořili: Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Magistrát hl.m.Prahy, Městský úřad Praha 3

Podpořili: Venuše ve Švehlovce

Recenze:

„V inscenaci musím vyzdvihnout naprosto skvělou práci se světlem, dobrý hudební výběr, důvtipné gagy, temporytmicky fungující herecké provedení, čitelný koncept a zpracování. Fungovala dynamika, vtip a fluidní propojení pohybu a mluveného slova, hra se slovy, metafory. Inscenace Na váhu! naprosto předčila veškerá má očekávání, když důvtipně, smysluplně a živě skloubila taneční, herecké i řečnické schopnosti obou performerů.“

Psáno z premiéry 23. května 2019, divadlo Venuše ve Švehlovce.

(Marie Kobrlová, Taneční aktuality, 9.6.2019)

Odkaz: tanecniaktuality.cz

„Do jejich společného duetu Na váhu! vtáhla silné téma, jímž rezonuje současný svět od východu až na západ: konkurenci. Způsob, jakým se ke každodenní nevraživosti postavila, svědčí nejen o schopnostech uměleckých, ale v tomto případě především o životní lehkosti a moudrém nadhledu.“… „Transformace obou těl ze zápasících individuí v obraz čirého propojení je další polohou vztahu k sobě i k druhému. Obdiv oběma performerům, že se jí nezalekli, a nezploštili tak představení v sérii skečů. Jemná linka setkání, jež je mnohem spíše strmým stoupáním než bezstarostným brouzdáním na břehu, vykračuje mimo území reflektivního uvažování.“… „Nadhled nad tématem, jež je dnes mnohými vnímán fatálně, publikum osvobozuje. Předkládá se mu hutná strava, která však není zahalena do závoje neprostupných konceptů. Johana Pocková a Vojtěch Hříbek se nezdráhali nechat promluvit impuls, který žene většinu lidstva, a přitom s velkou dávkou sebedůvěry naznačili, kde jsou jeho hranice.“ (Kristýna Boháčová, Divadelní noviny, 2.6. 2019)

Odkaz: divadelni-noviny.cz

Teaser